Pozorování a aktuality
O biotopu
Raduňský mokřad
Raduňský mokřad vznikl na původně málo hospodářsky využívané ploše, která byla po zakoupení pozemků vyčištěna od několika menších černých skládek. Na ploše o rozloze 1,3 ha dnes vznikl komplex tůní a mokřadů, které poskytují domov i útočiště celé řadě živočichů a rostlin vázaných na vodní prostředí.
V současnosti zde žijí a rozmnožují se početné druhy obojživelníků – skokan hnědý (Rana temporaria), skokan štíhlý (Rana dalmatina), komplex zelených skokanů (Rana spp.), dále ropucha obecná (Bufo bufo), ropucha zelená (Bufo viridis), kuňka obecná (Bombina variegata), kuňka ohnivá (Bombina bombina) a jejich kříženci.
Z čolků zde žijí čolek velký (Triturus cristatus) a čolek obecný (Triturus vulgaris), z dalších druhů pak rosnička zelená (Hyla arborea) – skupina živočichů, která je v České republice mnohdy na pokraji vyhynutí.
Vedle nich zde žijí i užovka obojková (Natrix natrix) a ještěrka živorodá (Zootoca vivipara). Díky pestré nabídce prostředí se stal mokřad důležitým útočištěm pro vodní i suchozemské druhy.
Tento uměle vybudovaný mokřadní biotop je dnes volně přístupný po celý rok a působí zcela přirozeně – jen mírné hliněné valy lemující tůně připomínají, že jde o dílo člověka. Valy vznikly z výkopové zeminy a slouží jako akumulační a výhřevné plochy pro obojživelníky a plazy.
Okolní porosty tvoří fragmenty údolních jasanovo-olšových luhů s druhy jako olše lepkavá (Alnus glutinosa), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), dub letní (Quercus robur), bříza bělokorá (Betula pendula), lípa srdčitá (Tilia cordata), třešeň ptačí (Prunus avium), vrby (Salix spp.) a ojediněle i nepůvodní dub červený (Quercus rubra).
Z keřů zde najdeme líska obecná (Corylus avellana), bez černý (Sambucus nigra) a další druhy typické pro vlhké lužní porosty.
Rostlinná společenstva Raduňského mokřadu se stále vyvíjejí a přirozeně ustalují. Z typických mokřadních druhů zde rostou sítiny (Juncus spp.), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), orobinec širolistý (Typha latifolia), zatímco vodní hladinu pokrývají okřehky (Lemna spp.).
Vzácně se zde vyskytují i druhy jako žebratka bahenní (Hottonia palustris) či bublinatka jižní (Utricularia australis), které dokládají vysokou kvalitu vody i stanovištní rozmanitost.
Raduňský mokřad je celoročně přístupný veřejnosti. Společnost Semix zde každoročně pořádá komentované exkurze pro školy, školky i širokou veřejnost.
Ideální období pro návštěvu je od začátku dubna do konce září, kdy mokřad ožívá zvuky a pohybem svých vodních obyvatel.
Historie
Raduňský mokřad – útočiště pro život
Oblast v okolí obce Raduň patří spolu s několika dalšími lokalitami na Opavsku k posledním územím, kde prostředí vodních nádrží, luk a lesních porostů stále poskytuje prostor pro přežití a rozmnožování mnoha druhů obojživelníků.
S cílem tato stanoviště zachovat a rozšířit jsme vykoupili 1,3 ha orné půdy, která bezprostředně přiléhala k areálu rybníků. Naším záměrem bylo vytvořit optimální podmínky pro obojživelníky, kteří v krajině ovlivněné intenzivním zemědělstvím ztrácejí vhodná místa pro rozmnožování.
Naše očekávání se brzy naplnila. Již v roce 2005 došlo k masivnímu rozmnožení druhů, které se sem přirozeně stáhly z okolí – skokanů, rosniček, ropuch, kuňky obecné i čolka velkého.
Vznik mokřadu
Po zakoupení pozemků jsme plochu nejprve vyčistili od náletové vegetace a odpadků a poté provedli rozsáhlé terénní úpravy. Ty spočívaly ve výkopu a modelaci terénu, při nichž vznikla soustava tůní a mělkých vodních ploch s různou hloubkou a velikostí – od několika desítek metrů čtverečních až po tůně o rozloze 500 m².
Protože území má výškové převýšení přibližně 3,5 metru, bylo nutné vybudovat více menších nádrží s rozdílným profilem, aby vzniklo rozmanité prostředí vhodné pro různé druhy. Ve střední části území vznikla plocha charakteru mokřadu, která se během let přirozeně osídlila rostlinstvem a živočichy.
Při realizaci jsme důsledně dbali na ekologickou čistotu prostředí – ornice zasažená předchozí zemědělskou činností byla odstraněna a dno tůní tvoří jílovité podloží bez kontaminace.
Život v mokřadu
Dnes zde žijí stovky až tisíce obojživelníků, plazů a bezobratlých. Kromě tůní jsme vytvořili také líhniště a zimoviště pro obojživelníky a plazy, čímž se podařilo zajistit jejich celoroční přežití.
Na starých dubech v areálu a jeho okolí jsme zavěsili 45 ptačích budek určených především pro lejsky a další drobné druhy hnízdící v dutinách.
Kromě praktické péče jsme lokalitu doplnili o dva informační panely, které návštěvníkům přibližují bohatství života mokřadu a význam jeho ochrany.
Za tento projekt obdržela naše společnost v roce 2006 čestné uznání Ekologického institutu Veronica.
Dlouhodobá péče a spolupráce
O Raduňský mokřad pečujeme pravidelně – provádíme mozaikovité kosení, údržbu tůní, odklízení odpadků a drobné revitalizační práce. Všechna opatření – od budování tůní přes údržbu až po osvětové akce – realizujeme bez jakékoli dotační podpory či grantů.
Za finanční pomoc při tvorbě informačních tabulí a broukovišť děkujeme organizaci NET4GAS a Českému svazu ochránců přírody.
