Kobeřické motýlí stráně se nacházejí na severovýchodním okraji sádrovcového lomu v katastru obce Kobeřice na Hlučínsku (Opavské Slezsko) v nadmořské výšce 236–260 m.
Území tvoří travnaté svahy sekundárních trávníků, na nichž převládají druhově chudší porosty, avšak ve středních částech svahu se místy vyvinula společenstva suchých trávníků s výskytem vzácných a chráněných druhů rostlin, například hořce křížatého (Gentiana cruciata).
Tyto stráně představují významné refugium teplomilné flóry a fauny v jinak zemědělsky využívané krajině.
Z hlediska entomologického jde o nejcennější lokalitu na celém Hlučínsku, a to především díky vysoké druhové rozmanitosti denních motýlů – bylo zde zaznamenáno 32 druhů.
Takto vysoký počet je na regionální poměry zcela mimořádný.
Z pozoruhodných druhů zde žije například soumračník slézový (Carcharodus alceae), otakárek fenyklový (Papilio machaon), ohniváček černočárný (Lycaena dispar), různé druhy čmeláků (Bombus spp.), zdobenec (Trichius spp.) či zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta).
V blízkosti lokality byla dokonce zaznamenána i majka obecná (Meloe proscarabaeus).
Kromě hmyzu se v lokalitě vyskytuje početná populace ještěrky obecné (Lacerta agilis), dále ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a užovka obojková (Natrix natrix).
Z ptáků zde pravidelně hnízdí strnad zahradní (Emberiza hortulana) a strnad luční (Miliaria calandra), oba druhy vázané na otevřenou krajinu s rozvolněnými porosty.
Z dalších ptačích druhů lze zmínit ťuhýka obecného (Lanius collurio), bramborníčka černohlavého (Saxicola torquata), pěnici vlašskou (Sylvia nisoria) či koroptev polní (Perdix perdix).
Tato pestrost dokládá, že lokalita je vhodným prostředím pro druhy vyžadující mozaiku křovin a otevřených travnatých ploch, které jsou dnes v krajině čím dál vzácnější.
Z rostlin zde kromě hořce křížatého rostou také divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), hvězdnice chlumní (Aster amellus), záraza vyšší (Orobanche elatior), jehlice rolní (Ononis arvensis), divizna švábovitá (Verbascum blattaria), sporýš lékařský (Verbena officinalis), bělolist rolní (Filago arvensis), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), rmen barvířský (Anthemis tinctoria), hvozdík svazčitý (Dianthus armeria), mochna bílá (Potentilla alba), oman vrbolistý (Inula salicina), mochna přímá (Potentilla recta) a řada dalších teplomilných druhů.
Keřové patro tvoří roztroušené nízké keře – především růže šípková (Rosa canina), růže Sherardova (Rosa sherardii), méně často bez černý (Sambucus nigra) a ostružiníky (Rubus spp.).
Z dřevin se místy objevuje i nepůvodní invazní střemcha východní (Prunus serotina), jejíž výskyt je dlouhodobě sledován a omezován.
Dříve rekultivované stráně jsou jižně až jihozápadně orientované, což zajišťuje celodenní oslunění a ideální podmínky pro teplomilná společenstva.
Území je tak významným pozůstatkem teplomilné vegetace, navazujícím na rozšíření těchto společenstev ve Slezské nížině.
Nejbližší obdobná lokalita se nachází až v Polsku – Góra Gipsowa u obce Kietrz, vzdálená přibližně 7 km vzdušnou čarou.
Kobeřické motýlí stráně tak představují jedinečný přírodní celek, který spojuje bohatství druhů, krajinnou hodnotu i mimořádnou krásu.
Jsou živým důkazem toho, že i malá, zdánlivě nenápadná území mohou sehrát klíčovou roli v ochraně přírody.
Lokalita Kobeřické motýlí stráně má bohatou a pestrou historii, která sahá až do období po druhé světové válce, kdy zde byl otevřen sádrovcový lom.
Ještě před zahájením těžby se v okolí Bendova a Cikalova mlýna vyskytovaly vzácné teplomilné rostliny, například rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum) a hvězdnice chlumní (Aster amellus).
Oblast, kde se dnes rozkládá těžební jáma, byla tehdy známá jako „Na Slaném“ – podle pramenů slané vody, které zde podle pamětníků vyvěraly.
V té době se zde nacházely také zrašelinělé louky s výskytem vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata), zábělníku bahenního (Comarum palustre) a různých druhů ostřic (Carex sp.).
Tyto mokřadní biotopy však zanikly v důsledku těžby sádrovce a následných zásahů do krajiny.
Po ukončení těžby byla část svahů v 90. letech technicky zrekultivována – svahy byly zformovány do příkrých teras, avšak na rozdíl od mnoha jiných lomů nebyly plošně osázeny dřevinami.
Právě to se ukázalo jako rozhodující pro jejich dnešní přírodovědnou hodnotu.
Díky otevřenému charakteru ploch se zde mohly samovolně vyvinout sekundární trávníky, které poskytly ideální prostředí pro teplomilné druhy motýlů, samotářských včel a dalšího hmyzu otevřené krajiny.
Zásah člověka tak paradoxně umožnil návrat přírody.
Od roku 2007 je o lokalitu systematicky pečováno ZO ČSOP Levrekův ostrov ve spolupráci se společností Semix.
Péče spočívá především v mozaikovité seči, řízené pastvě a cílené likvidaci invazních rostlin, které by mohly ohrozit zdejší druhovou pestrost.
Na podzim roku 2016 byla zahájena systematická redukce invazní střemchy pozdní (Prunus serotina), která v minulosti začala lokálně expandovat.
Díky těmto opatřením se daří udržovat cenný stepní charakter svahů a podporovat bohatou populaci denních motýlů i dalších ohrožených druhů.
Kobeřické motýlí stráně jsou tak krásným příkladem toho, jak lze i lidskou činnost proměnit v příležitost pro přírodu – když je vůle, odbornost a dlouhodobá péče.