Tato přibližně jednohektarová plocha vznikla druhotně při výstavbě kruhového objezdu u Otic. Dlouhou dobu šlo o silně zruderalizované území, kde se šířily druhy typické pro narušená stanoviště – šťovíky (Rumex spp.), třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), turanka kanadská (Conyza canadensis), turan roční (Erigeron annuus), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) a řada dalších.
Na lokalitu navazovaly uniformní trávníky, běžně zakládané podél silnic, bez větší druhové rozmanitosti. Stromové ani keřové patro zde nebylo vyvinuto.
V roce 2017 byla plocha osevána regionální květnatou luční směsí, čímž se začala postupně proměňovat v živou, pestrou mezofilní louku.
Během krátké doby zde vzniklo bohaté bylinné společenstvo s dominantními kopretinami, štírovníkem růžkatým, šalvějí, úročníkem bolhojem, kouhoutkem lučním a mnoha dalšími druhy bylin typickými pro přirozené luční biotopy.
Už na jaře 2018 objevili novou louku první luční motýli – například přástevník chrastavcový (Diacrisia sannio) nebo píďalka (Siona lineata), kteří jsou na katastru města dnes již vzácní. Spolu s nimi se zde začalo objevovat i několik běžných druhů denních motýlů a dalších opylovačů, kteří se na lokalitu rychle vrátili.
Tímto jednoduchým, ale promyšleným krokem se z původně nevyužívané a zarostlé plochy stala plnohodnotná květnatá louka, která dnes zvyšuje ekologickou hodnotu okolní krajiny, přispívá k biodiverzitě městského prostředí a zároveň působí esteticky i vzdělávacím dojmem.
V souvislosti s výstavbou jižního obchvatu města Opavy vznikla mezi železniční tratí Opava–Hradec nad Moravicí a nově vybudovaným kruhovým objezdem na silnici I/57 zbytková plocha o rozloze 1,2 ha.
Pozemek, který zůstal po dokončení stavby bez využití, byl zasažen odpady a rychle jej zarostla ruderální vegetace – druhy typické pro narušené plochy, bez vyšší přírodní hodnoty.
Přestože se na první pohled jednalo o nevzhledné území v těsné blízkosti dopravní infrastruktury, rozhodli jsme se pozemek pronajmout a přeměnit jej na druhově bohatou květnatou louku, která by podpořila ohrožené a ustupující druhy hmyzu – především motýly (Lepidoptera), čmeláky (Bombus spp.) a další opylovače.
Záměrem bylo vytvořit ekologicky hodnotný ostrůvek života uprostřed tzv. civilizační pouště – tedy v prostředí, kde převažují pole, silnice a uniformní travní pásy. Taková izolovaná lokalita má velký význam i z vědeckého hlediska: umožňuje sledovat schopnost hmyzu překonávat neúživné plochy, šířit se krajinou a udržet se dlouhodobě v novém prostředí.
Příklady obdobných projektů z České republiky i zahraničí – například osev podél přivaděče dálnice D1 u Studénky (realizovaný ve spolupráci ŘSD, AOPK ČR a Entomologického ústavu AV ČR) – ukázaly, že právě květnaté osevy představují účinnou cestu k obnově biodiverzity podél dopravních staveb.
Stejnou myšlenku jsme uplatnili i v Oticích. Cílem bylo nejen podpořit druhovou pestrost, ale také ukázat veřejnosti, že i v těsné blízkosti silnic může vzniknout esteticky působivá a ekologicky cenná louka – alternativa k monotónním, pravidelně sekaným travnatým plochám.
Po stabilizaci společenstva plánujeme doplnit lokalitu o informační tabuli, která vysvětlí její význam pro přírodu i člověka.
Projekt představuje teprve druhou lokalitu tohoto typu v České republice a první realizovanou z iniciativy soukromé společnosti – Semix Pluso.
Ochrana entomofauny, zejména motýlů, čmeláků a samotářských včel, patří totiž k dlouhodobým prioritám našich ekologických aktivit.
V roce 2016 byl zahájen projekt „Květnaté bylinné osevy podél silnice pro denní motýly v k. ú. Kylešovice – Otický kruháč“.
V průběhu září a října jsme na lokalitě provedli řadu opatření pro založení druhově bohatého trávníku – plocha byla pokosena, odplevelena a zbavena biomasy i odpadků. Následovala základní terénní úprava a sběr kamenů, z nichž byla uprostřed plochy vytvořena kamenice.
Tento prvek s množstvím skulin a spár nyní slouží jako úkryt pro drobné živočichy.
Plocha byla poté osevána květnatou směsí se zvýšeným podílem bylin – v poměru 70 % travin a 30 % lučních druhů při dávce 2–5 g/m².
Na okrajích jsme vysadili 11 keřů šípků obecných (Rosa canina) a hlohů (Crataegus sp.), které slouží jako odpočinková místa pro motýly a zároveň opticky oddělují louku od komunikace.
Dnes zde rozkvétá pestrá květnatá louka, která se stala útočištěm mnoha druhů hmyzu a zároveň živým dokladem toho, že i okrajové či zbytkové plochy mohou hrát důležitou roli v ochraně přírody.
Každý rok se při péči o Louku u kruháče potýkáme s praktickými výzvami.
Strojové seče jsou nutné k udržení otevřeného charakteru plochy, ale zároveň představují náročný úkol – travní hmota musí být pečlivě uklizena, odvezena nebo využita, nejčastěji jako seno či senáž.
Malé nebo členité plochy se zemědělcům často nevyplatí obhospodařovat a jejich údržba bývá časově i finančně náročná. V mnoha případech tak nezbývá než se do práce pustit ručně – s křovinořezy, hráběmi a plachtami.
Bez těchto zásahů by však louka postupně zarostla a její cenné luční druhy by zanikly.
Proto si nesmírně vážíme dlouhodobé spolupráce s 1. Hradeckou zemědělskou společností, která nám při sečích pomáhá udržovat rovnováhu mezi přírodou a zemědělstvím.
Společně ukazujeme, že péče o krajinu může být zodpovědná i citlivá zároveň.
Za trvalou podporu a pomoc při údržbě lokality děkujeme
paní Ing. Janě Ulbrichové, předsedkyni představenstva, a
panu Ing. Tomáši Lhotskému z 1. Hradecké zemědělské společnosti.
Jejich práce i vstřícný přístup pomáhají Louce u kruháče rozvíjet se v plně funkční přírodní biotop, který každý rok rozkvétá a ožívá pestrým životem.
Louka podporuje opylovače, poskytuje potravu a úkryt desítkám druhů motýlů, čmeláků, včel, ptáků i drobných obratlovců.
V intenzivně zemědělsky využívané krajině představuje vzácný ostrůvek biodiverzity, kde mohou své místo nalézt i ještěrky obecné, ťuhýci, stehlíci, rehci nebo poštolky.
Každoročně plánovaná seč, provedená v pravý čas s ohledem na podporu biodiverzity, pomáhá této lokalitě dál vzkvétat – doslova i obrazně.
Louka u kruháče je tak nejen příkladem úspěšné spolupráce mezi zemědělci a ochranáři, ale také dokladem, že i malá plocha může mít velký význam pro krajinu, přírodu i člověka.