Pozorování a aktuality

O biotopu

V katastru obce Valašská Bystřice, okr. Zlín jsme na jednom bezejmenném potůčku vybudovali kaskádu sedmi jezírek, abychom umožnili rozmnožování silně ohroženého mloka skvrnitého. Mloci se v této oblasti pravidelně v hojném počtu rozmnožovali v bočních tůňkách tohoto potůčku. Před přibližně 15 lety však vlivem povodňového deště došlo k zařezání dna potoka do podloží, v některých místech až do hloubky jednoho metru. Tím zanikly boční tůňky tolik důležité pro vývin vodního stadia larev mloků. Další nepříznivou okolností se staly dlouhé periody bez deště v posledních letech. Potok v jarním i letním období vysychá, což má za následek, že vývoj larviček není dokončen.

V důsledku tohoto negativního vývoje klesly počty dospělých mloků a hrozilo jejich vymření. Vzhledem k dlouhověkosti tohoto druhu obojživelníků byla naděje, že po vybudování jezírek dojde k obnovení reprodukce přeživších mloků, což se nakonec skutečně podařilo.

Aktuální stav si můžete prohlédnout zde. 

Historie

V roce 2018 majitel louky, nacházející se nad soustavou jezírek vybudovaných na potůčku, požádal o umožnění vjezdu na svůj pozemek.  Vyhovění této žádosti si vyžádalo vybudování mostu přes potok a tím zánik 3 nejdůležitějších tůní. Jak už to někdy bývá, vše zlé je k něčemu dobré. 

Most jsme vybodovali tak, aby vznikla malá přehradní hrázka a nad ní hlubší a rozsáhlejší jezírko, tentokrát vhodné i pro jiné obojživelníky, nejen mloky. V krátké době se tam z okolí nastěhovali čolci horští skokani, kuňky a užovky obojkové. Současně s touto větší nádrží jsme vytvořili několik jiných tůní pro mloky, jako náhrada za ty, které padly za oběť vybudovanému přemostění.

V těsném sousedství mločích jezírek se nachází starý ovocný sad s torzy ovocných stromů a nehnojenou extenzivní loukou o rozloze 0,3 ha. Zde po mnoho let živoří několik druhů denních motýlů. Jiná louka, kvůli které se stavěl výše uvedený most, zajišťující přístup a příjezd na tuto plochu, se o rok později (2019) stala prodejnou. Nabídnuta cena rozhodla, že se louku (0,8 ha) podařilo koupit a zvětšit tak plochu pro motýly na 1,1 ha. Vzájemné propojení obou ploch už bylo dílem několika pracovních dnů. I tato louka nebyla pravděpodobně nejméně v posledních 20 létech hnojena. Luční porost je nízký a rozvolněný s množstvím holých plošek s vysýchavou strukturou půdy.

Ačkoliv se jedná o typickou valašskou krajinu, kde vedle malých lesíků převládají luční porosty a tyto jsou v posledních létech obhospodařování v ekologickém režimu, přesto zde motýlí fauna neprosperuje. Jsou k tomu 2 důvody. 1. Druhové složení luk je velmi chudé – scházejí živné rostliny pro housenky a druhy rostlin poskytující nektar motýlím dospělcům. 2. Všechny louky v širokém okolí jsou posekány během jediného dne a následně sklízeny a to vždy 2x za rok. Tato praxe je v přímém rozporu s vývojovým procesem motýlů.

Poučeni ze zmíněných nedostatků, jsme na oněch vlastněných pozemcích na ploše 1,1 ha zvolili přijatelnější způsob obhospodařování. Plochy jsou sekány 1x za rok a to buď 1 týden v červnu, nebo pouze v druhé polovině září až říjnu. Ale vždy zůstane třetina až polovina plochy neposečené.

Další fotografie jsou dostupné ve fotogalerii zde.