V posledních letech trápí ochránce přírody úbytek mnoha ptačích druhů, obojživelníků, motýlů apod. Této nevratné skutečnosti si již všimla také část laické veřejnosti. Zásadní příčinou „mizení“ přirozené fauny české přírody jsou skryté a veřejnosti utajované změny v obhospodařování a využití krajiny, změny v krajinné struktuře, degradace a úbytek vhodných biotopů nebo globální změna klimatu. S těmito jevy se živočichové vyrovnávají velmi obtížně a pro populace některých druhů mají dokonce fatální následky. To nás ve společnosti Semix Pluso nenechává chladnými. Rozhodli jsme se zapojit do péče o českou přírodu a najít lokality, ve kterých bychom mohli obnovit původní ráz krajiny.
Naším dlouhodobým záměrem je utvářet přirozené podmínky pro faunu a flóru vytipovaných biotopů a uchovat ji tak pro budoucnost, pro naše děti.
V opavském okrese není mnoho míst, kde by zbýval prostor pro rekonstrukci přírodních poměrů vyhovujících co nejširšímu spektru živočichů. Takové místo musí být situováno
v nížině a výhodou je téměř dokonalá rovina. Nastíněné podmínky splňuje pouze údolní niva řeky Opavy. Lužní lesy
a louky kolem řeky od Krnova po Ostravu již neexistují, byly rozorány. Týká se to hlavně tzv. Hoštických luk. Na celé trase jsou pouze dvě výjimky: Zábřežsko-koutecké louky a louky mezi Kozmicemi a Jilešovicemi neboli Kozmické louky. Prvně zmiňované jsou určeny pro těžbu štěrku, čímž byl jejich osud zpečetěn.
Kozmické louky jsou však opravdovým fenoménem. Skutečnost, že tak rozsáhlá plocha se v jinak velmi hustě zalidněné krajině udržela bez výstavby, je mimořádně vzácná. Příčinou jsou občasné záplavy řeky Opavy, protože právě z toho důvodu byla oblast vyhlášena jako záplavová. Svou roli hraje
i zkušenost, že tyto louky mají z hlediska zemědělského jen malý význam. Oblast byla sice před desetiletími odvodněna, ale nikdy dost suchá na to, aby se zde vyplatilo pěstovat náročnější plodiny, například obiloviny.
Uvedené okolnosti nás přivedly k myšlence, že obnovením přírodních poměrů v této lokalitě nejenže nedojde ke společensko-ekonomické škodě, ale naopak zde z neurčité a nevyhraněné plochy vznikne něco, co sem po staletí patřilo. Něco, co už jinde neexistuje a není k vidění. Rozhodli jsme se vrátit vodu tam, kde bývala, protože jen tak lze do těchto míst vrátit život v plné kráse.
Podobný „návrat ke kořenům“ byl realizován také v dalších přírodních lokalitách, které jsme postupně skoupili pro jejich výjimečnost a šanci vrátit zde krajině původní ráz. Na katastru obce Raduň jsme na původně pouze extenzivně využitelné ploše o výměře 1,3 ha vytvořili mokřadní biotop s rozmanitým životem obojživelníků a vodního rostlinstva. V Kobeřicích se staráme o stráně na severovýchodním okraji sádrovcového lomu, které jsou významným pozůstatkem teplomilných společenstev navazujících na rozšíření teplomilných prvků v oblasti Slezské nížiny. V Krčmáni u Olomouce vlastníme opuštěný Strejčkův lom, kde se vyskytují teplomilná stepní rostlinná společenství s výskytem celé řady ohrožených druhů rostlin
a na ně vázaných zejména bezobratlých živočichů.
Všechny tyto aktivity jsou bezprostředně propojeny s předmětem podnikatelské činnosti společnosti Semix Pluso.
V rámci firmy funguje místní organizace Českého svazu ochránců přírody - „Ochránce“ a obnova přírody je financována ze zisku firmy. Na náš konkrétní přínos k ochraně přírody tak můžeme být myslím oprávněně hrdí.
Ing. Kamil Lisal,
ředitel společnosti SEMIX PLUSO, spol. s r.o.