Sotva z vejce, už do terénu!

Mon, 24.08.2026

Pravidelně je potkáváme, často je slyšíme, ale co vlastně víme o bažantech?

Péče ptačích rodičů o mláďata bývá obdivuhodná. Každý z nás už nejspíš viděl rozčepýřeného kosa s plným zobákem žížal, jak neustále pendluje mezi hnízdem a samosběrem růžových laskomin. Mladí špačci, mnohdy větší než rodiče, neúnavně pronásledují rodiče a dožadují se těch nejlepších třešní. A nesmíme zapomenout ani na známé výjevy drobného pěvce, krmícího Goliáše kukačku.

U bažantů je to ale jinak. Na vlastní nohy se nastupuje hned.

Bažantí kuřata opouštějí hnízdo už několik hodin po vylíhnutí a potravu si od začátku sbírají sama. Bažantí slepice je však nenechává bez dozoru. Vodí je za potravou, zahřívá je a v případě nebezpečí je varuje a chrání.
Přibližně ve dvou týdnech už mladí bažanti zvládnou krátké přelety. Pro ptáky hnízdící na zemi je rychlá pohyblivost zásadní výhodou. Když se objeví liška, kuna nebo dravec, není čas čekat, až křídla úplně dorostou.

Podobně rychle se osamostatňují také mláďata koroptví, křepelek a dalších kurovitých ptáků. U bažantů zkrátka platí: sotva se vylíhneš, už se jde do terénu. 

Za krásné fotografie bažantího kohouta přímo od pozorovatelny Petra Čolase děkujeme paní Aleně Turkové.