Jako každý rok, tak také letos provádíme na Raduňském mokřadu seč mimo vegetační sezónu, tedy v podzimním a zimním období.
Obojživelníci a plazi, mezi něž patří kuňka obecná nebo ještěrka živorodá, jsou v tomto období již bezpečně zazimováni a nehrozí tedy jejich zranění a úhyn při údržbě mokřadu. Květnaté druhy rostlin, které podporují zdejší entomofaunu včetně například drvodělek jsou již také po odkvětu.
V chladném období roku šetrně prováděná seč a následné důsledné odstranění pokosu umožní klíčit jarním druhům květeny, např. kohoutkům nebo zvonkům. Travní hmota je umisťována do hadníků, kde následující měsíce poskytuje úkryt a místo k rozmnožování ještěrce živorodé nebo užovce obojkové.
Přestože má Raduňský mokřad jen něco málo přes hektar, členitost terénu nám při sečích a hrabání travní hmoty dává pořádně zabrat. Každé jaro je nám odměnou sborový zpěv kuněk, rozkvetlé luční porosty a záplava opylovačů, včetně motýlů.
Také vývoj Raduňského mokřadu je smutným dokladem změn klimatu. Po vybudování soustavy tůní nebylo nutné po deset následujících let doplňovat vodu z externích zdrojů a jednotlivé tůně byly vždy plné vody a tím také života. Srážková a spodní voda plně dostačovaly k naplnění všech tůní. Poslední desetiletí je situace bohužel zcela jiná. Dlouhodobě podprůměrné srážky a nízké hladiny spodních vod již nedokážou vodu v mokřadu doplňovat. Také v letošním roce je mokřad téměř zcela vyschlý a pohled do prázdných tůní přímo žalostný. Z těchto důvodů jsme nuceni vodní zdroje Raduňského mokřadu doplňovat skrze potok Raduňku. Bez doplnění vody by zdejší bohatý vodní život již nemohl existovat a mokřad by přestal plnit svou funkci.