Ondatra pižmová: přistěhovalec, který si podmanil evropské mokřady
Fri, 21.08.2026
Ve vodě z ní často vidíme jen hlavu, část hřbetu a za tělem dlouhý ocas. Na první pohled může připomínat malého bobra nebo mladou nutrii. Ondatru pižmovou (Ondatra zibethicus) ale prozradí právě ocas – je dlouhý, úzký a nápadně zploštělý ze stran. Při plavání jej používá jako důležitou součást pohybu ve vodě.
Ondatra je skutečný mokřadní specialista. Obývá rybníky, tůně, slepá ramena, bažiny, kanály i pomalu tekoucí vody, nejraději tam, kde má dostatek rákosu, orobince a další vodní vegetace. Takové prostředí jí poskytuje potravu, úkryt i materiál pro stavbu obydlí. AOPK uvádí jako vhodné prostředí zejména menší a středně velké rybníky, slepá ramena a bažiny s výrazným zastoupením mokřadní vegetace.
Američanka, jejíž evropský příběh začal v Čechách
Ondatra pochází ze Severní Ameriky. Do evropské přírody se dostala až na začátku 20. století a zajímavé je, že její evropský příběh začal právě v Čechách. V roce 1905 byly na dobříšském panství vysazeny ondatry dovezené ze Severní Ameriky. Odtud se postupně začaly šířit dál Evropou. Dnes žijí ondatry prakticky v celé kontinentální Evropě a jejich druhotný areál zasahuje hluboko do Asie.
Z několika zvířat tak během několika desetiletí vznikla jedna z nejúspěšnějších invazí savce v Evropě. Odborná literatura řadí ondatru mezi velmi úspěšné introdukované vodní hlodavce.
Co vlastně ondatra ve vodě hledá?
Její jídelníček je z velké části rostlinný. Pochutnává si na rákosu, orobinci a dalších vodních a pobřežních rostlinách, jejich oddencích, stoncích a kořenech. Podle místní nabídky ale může využívat také živočišnou potravu, například měkkýše a další vodní bezobratlé.
Právě proto ji můžeme vidět, jak si ve vodě přenáší kusy rostlin. Některé slouží jako potrava, jiné může využívat při budování obydlí.
Ondatra totiž nemusí bydlet jen v noře. Tam, kde jsou vhodné břehy, si vyhrabává systém nor s vchodem pod vodní hladinou. V mělkých mokřadech může z rostlin a bahna vytvořit také nápadnou kupovitou stavbu.
Malý hlodavec, který dokáže měnit mokřad
Ondatra není jen pasivním obyvatelem mokřadu. Tím, že spásá vodní vegetaci, vytváří průchody a otevřené plochy a staví své příbytky, dokáže měnit strukturu prostředí kolem sebe. V původním severoamerickém areálu může být takové působení běžnou součástí fungování mokřadu.
V Evropě je ale situace jiná – ondatra je zde nepůvodním druhem. Souhrnná vědecká studie věnovaná jejímu vlivu na mokřadní ekosystémy ukazuje, že při vyšších početnostech může výrazně ovlivňovat vegetaci i další organismy. Autoři zároveň upozorňují, že síla těchto účinků se mezi jednotlivými mokřady značně liší a není správné předpokládat, že její přítomnost automaticky znamená rozsáhlé poškození ekosystému.
Problémem mohou být také její nory. V místech s vysokou početností mohou narušovat břehy, hráze nebo jiné vodohospodářské stavby.
Právě kvůli ekologickým a hospodářským dopadům byla ondatra zařazena na unijní seznam invazních nepůvodních druhů. Je na něm od roku 2017 a zůstává jeho součástí i v aktuálním znění seznamu.
Život napůl ve vodě
Pro život ve vodě je ondatra velmi dobře vybavena. Hustá srst ji chrání před chladem a její tělo je uzpůsobeno plavání. Pod hladinou hledá potravu i v chladné části roku a v zimě dokáže využívat rostliny dostupné pod ledem.
Na souši může působit poněkud neohrabaně, ve vodě se ale promění v obratného plavce. A právě tehdy je nejlépe vidět její charakteristická silueta: malá hlava, za ní část hřbetu a dlouhý tmavý ocas.
Její český název „pižmová“ odkazuje na pachové žlázy a výrazný pižmový sekret využívaný zejména při komunikaci a označování prostoru v období rozmnožování.
Už více než sto let součást naší krajiny
Ondatra je tak trochu zvláštní kapitola evropské přírody. Je nepůvodní a invazní, přesto zde žije už více než sto let a pro několik generací lidí se stala zdánlivě samozřejmým obyvatelem rybníků, řek a mokřadů.
Když ji zahlédneme, jak tiše plave podél zarostlého břehu, díváme se tedy nejen na zajímavého vodního savce. Díváme se také na připomínku toho, jak může jediné lidské rozhodnutí ovlivnit přírodu celého kontinentu.
Od několika ondater vypuštěných před více než stoletím v Čechách totiž vedla cesta až k druhu, který dnes najdeme v mokřadech od západní Evropy hluboko do Asie.
Na Kozmických ptačích loukách si ondatra vybrala poněkud netradiční adresu – noru má přímo pod pozorovatelnou Petra Čolase.
Za fotografii patří díky paní Aleně Turkové