Co je to hadník a proč hadníky zakládáme

Wed, 22.05.2019

V naší přírodě raketovým tempem ubývá vhodných míst, která by poskytovala vhodné podmínky pro druhy našich živočichů, které do naší krajiny neodmyslitelně patří. Ohrožení se týká nejen vodních, ale i suchozemských biotopů, kde také dochází k narušení možností migrací v krajině a následné fragmentaci populací a celých ekosystémů.

Mezi hlavní faktory, které ohrožují přírodní ekosystémy patří nevhodné hospodaření na vodních plochách – nepromyšlené velkoplošné zásahy do vodních toků, jejich narovnávání a vytváření bariér a nepřekonatelných splavů. Intenzivní zemědělské hospodaření nejen v blízkosti vod a mokřadů, kdy se opět neuvážlivě používá mnoho hnojiv a pesticidů. Dále nevhodné lesnické hospodaření, sázení nevhodných druhů dřevin v monokulturách a následné holoseče. Mezi tyto faktory patří i absence drobného narušení krajiny, všechny spadané stromy jsou uklizeny, staré stromy s dutinami chybí a lesy jsou velmi fragmentované, a to bez existence ekotonových stanovišť. To znamená, že lesy ihned přecházejí v pole, bez keřových porostů nebo jiných rostlinných pater, které jsou pro zdravou přírodu nezbytné. V neposlední řadě pak provádění rekultivací na místech, která se stala oázou pro přírodu. Například staré lomy a doly.  Člověk tato místa opustil a vládu převzala příroda. Po nějaké době se člověk vrátil a přírodu převedl v rámci rekultivace v anglické trávníky s lavičkami a množstvím cyklostezek. Z veliké druhové rozmanitosti těchto míst zbývá už po těchto zásazích velmi málo.

Z výčtu ohrožujících faktorů je zřejmé, že problematika ochrany přírody je velmi obsáhlá, ale v žádném případě beznadějná, protože mnohdy stačí i drobné zásahy, které výrazně pomohou. Například právě tvorba hadníků.

Na první pohled vypadá hadník jako větší kompost o půdorysu 2 × 2 m, který však nepřehazujeme. Stěny hadníku tvoří dřevěné kůly s mezerami. Vevnitř hadníku je rostlinný materiál, drobné větvičky, kůra a posečená travní hmota.

Takto vytvořený hadník využívá řada druhů plazů, obojživelníků a hmyzu. Na Raduňském mokřadu se jedná zejména o ještěrky živorodé, užovky obojkové, slepýše a sem tam ještěrky obecné. Tito plazi se mohou nahoře hřát od sluníčka a lovit hmyz, odspodu je pak hřeje tlející rostlinná hmota. Na zimu zalézají do hadníků plazi, ale i řada obojživelníků jako čolci nebo ropuchy a další druhy, včetně kuněk.

Ještěrky živorodé zde rodí svá mláďata, kterým hadník poskytuje bezpečí i dostatek potravy. Užovky a slepýši zde snášejí vajíčka a ta potřebují pro svůj vývoj to správné teplo. Mláďata zde, stejně jako ještěrky, nacházejí úkryt i potravu.