JAK TO JE S VODOU?

Jak to je s vodou?

St, 01.07.2020

Autor foto: Jan Unucka

Aktuální silné srážky opět podávají důkaz o špatném stavu našich vod. Vybetonovaná a narovnaná koryta potoků, řek a uměle vysušená půda není schopná pojmout tolik vody navíc. Voda se do krajiny nemůže vsáknout a rozlít. Pak se rozlévá do měst, sklepů a ničí majetek.

Kdy už se poučíme?

I když to posledních pár dní tak nevypadá, posledních pět let naši krajinu sužuje sucho. Podzemních vod ubývá, a dokonce v nejhlubších vrstvách půdy je stav přímo kritický. Otázka, kterou si nyní klade nejen vědecká komunita, ale už i vodohospodáři a zemědělci je, jak vodu v krajině zadržet tak, aby se rychlým tempem neodpařovala a přitom v krajině plnila svou funkci.

Voda, která se dílem přírody může do krajiny volně rozlévat, vsakovat a udržovat mikroklima krajiny, taková voda nejen v naší zemi, ale téměř v celé Evropě téměř zmizela. Sucho na nás neudeřilo z čista jasna. Kam se podíváme, jsou vidět kanály a betonové svody dešťové vody do kanálů. Voda na obřích plochách se nemůže přirozeně vsakovat a nenávratně z krajiny mizí. 

Odpovědí jsou mokřady, meandry a přirozený tok a rozliv řek. Velmi nás těší sledovat a přesvědčit se na vlastní oči, že to funguje! Kozmické ptačí louky jsou dílem obnovené přírody, říční krajiny s přirozenými mokřady a blaty, které vlivem lidské činnosti zanikly. Dnes se opět voda může do krajiny volně rozlévat. S obavami jsme sledovali, jak celý systém tůní a mokřadů na počasí nejen letošního roku zareaguje. Zatímco v okolní krajině bylo sucho a z polí se prášilo, Kozmické ptačí louky se zelenaly, bujely životem. Deštivé počasí není problém, voda je v krajině, v tůních a na loukách, kde neničí, ale naopak život podporuje. Mokřady jsou řešením!

Letos u nás zahnízdilo rekordní množství hus velkých (přes 50 housat), čejek chocholatých (kolem 30 ti hnízd), pozorovali jsme 8 párů kriticky ohroženého vodouše rudonohého, přes dvacet jedinců čírek modrých a obecných. Vyhnízdily labutě se 4 mladými, lysky černé, a dokonce i potápky malé nebo slípky zelenonohé.

Pastva exmoorských koní, která nám pomáhá lokalitu šetrně udržovat přilákala dudka chocholatého a konipasy luční. V posledním květnovém týdnu jsme pozorovali ptáčata konipasů a je velkou radostí, pozorovat tyto hbité, krásně žluté ptáky jak poskakují mezi koňskými kopyty a nozdrami, chytají odlétávající hmyz a vědět, že „to“ funguje.