RADUŇSKÝ MOKŘAD

Pozorování a aktuality

O biotopu

Raduňský mokřad je vytvořen na bývalé, málo hospodářsky využívané ploše.  Po zakoupení pozemků bylo odklizeno několik menších černých skládek. Na původně pouze extenzivně využitelné ploše o výměře 1,3 ha je možné vidět komplexy tůní a mokřadů s rozmanitým životem tamních obojživelníků a vodního rostlinstva. Žijí nebo se zde rozmnožují obojživelníci – skokani hnědí (Rana temporaria), skokani štíhlí (Rana dalmatina), komplex zelených skokanů (Rana spp.), ropuchy obecné (Bufo bufo), ropuchy zelené (Bufo viridis), kuňky obecné (Bombina variegata), kuňky ohnivé (Bombina bombina) a jejich kříženci, čolci velcí (Triturus cristatus), čolci obecní (Triturus vulgaris), rosničky zelené (Hyla arborea), tedy skupina živočichů, která je v České republice mnohdy na pokraji vyhynutí. Dále zde žijí užovky obojkové (Natrix natrix), ještěrky živorodé (Zootoca vivipara). Tento mokřadní biotop je volně přístupný veřejnosti celoročně. Semix zde každoročně pořádá komentované prohlídky pro školky a školy, ale i širší veřejnost. Ideální doba na prohlídku je od začátku dubna do konce září.

Raduňský mokřad je uměle vybudován, přesto dnes nelze téměř poznat, že jsou tůně dílem člověka, až na lemující hliněný val, který je vytvořen z výkopu zeminy a slouží jako akumulační a výhřevné těleso pro obojživelníky a plazy. Navazující keřové a stromové porosty tvoří fragmenty údolních jasanovo-olšových luhů s olší lepkavou (Alnus glutinosa), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), dubem letním (Quercus robur), břízou bělokorou (Betula pendula), lípou srdčitou (Tilia cordata) třešní ptačí (Prunus avium) vrbami (Salix spp.) a nepůvodním dubem červeným (Quercus rubra). Z keřů se vyskytuje líska obecná (Corylus avellana), bez černý (Sambucus nigra) a další. Rostlinná společenstva mokřadu nejsou dosud ustálena a stále se vyvíjejí. Z typických mokřadních rostlin lze zde vidět sítiny (Juncus spp.), chrastici rákosovitou (Phalaris arundinacea), orobinec širolistý (Typha latifolia), na vodní hadině okřehky (Lemna spp.). Vzácně se zde vyskytuje žebratka bahenní (Hottonia palustris), bublinatka jižní (Utricularia australis) a řada dalších vodních rostlin.

Historie

Oblast v okolí obce Raduň patří spolu s dalšími dvěma lokalitami v okrese Opava k jediným, kde prostředí vodních nádrží přilehlých luk a lesních ploch poskytuje prostor pro zachování přítomnosti určitých obojživelníků do budoucna.

Rozhodli jsme se proto vykoupit 1,3 ha orné půdy bezprostředně přiléhající k areálu rybníků a poskytnout optimální podmínky obojživelníkům, kteří si v prostředí intenzivního hospodaření nejsou schopni zajistit svou reprodukci. Naše předpoklady se potvrdily: veškerá fauna z okolních ploch se stáhla do nově vybudovaného prostředí a v roce 2005 došlo k jejímu silnému rozmnožení. Jde zejména o tři druhy skokanů, rosničky, ropuchy a bohatou populaci kuňky obecné a čolka velkého.

Po zakoupení pozemků byla na vyčištěné ploše provedena rozsáhlá terénní úprava, která spočívala ve výkopu zeminy, modelaci a vytvoření série různě hlubokých a prostorově různorodých vodních ploch – tůní, které tvoří ucelený mokřad. Jelikož je na zdejší ploše výškové převýšení 3,5 m, bylo nezbytné vybudovat více menších nádrží o velikosti od několika desítek metrů čtverečních až do 500 m2. Každou o jiném profilu tak, aby vytvořené prostředí bylo co nejrozmanitější. Ve střední části areálu vznikla plocha charakteru mokřadu. Při realizaci bylo dbáno, aby ornice kontaminovaná dosud provozovanou zemědělskou činností byla odstraněna a dno nádrží tvořilo pouze jílovité podloží. Těší nás, že teď můžeme sledovat, jak jsme za vynaložené finanční prostředky a díky našemu pracovnímu a administrativnímu úsilí vytvořili čisté životní podmínky pro stovky až tisíce obojživelníků, plazů a bezobratlých. Pamatovali jsme i na ptáky a vyrobili 45 kusů ptačích budek s otvory pro lejsky - jsou zavěšeny na starých dubech v areálu a jeho okolí. 

Dále jsme lokalitu osadili dvěma informačními panely pojednávajícími o pestrém životě v mokřadu. V roce 2006 za realizaci tohoto projektu obdržela naše společnost čestné uznání Ekologického institutu Veronica. V území každoročně probíhá údržba - drobné úpravy tůní, mozaikovité kosení části ploch, realizace líhnišť a zimovišť pro obojživelníky a plazy a další běžná údržba včetně odklízení odpadků. Všechna opatření – budování tůní, údržba, informační panely, osvětové akce jsou prováděny bez jakýchkoliv vnějších finančních dotací a grantů.

Mapa