KOBEŘICKÉ MOTÝLÍ STRÁNĚ

Pozorování a aktuality

O biotopu

Kobeřické motýlí stráně leží na severovýchodním okraji sádrovcového lomu v nadmořské výšce 236–260 m v katastru obce Kobeřice na Hlučínsku (Opavské Slezsko). Na lokalitě převládají druhově chudší travinné porosty sekundárních trávníků. V středních částech svahu jsou vzácně vyvinuty porosty směřující k širokolistým suchým trávníkům s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin, jako je například hořec křížatý (Gentiana cruciata). Na lokalitě se také vyskytují ohrožené druhy bezobratlých - několik druhů samotářských včel, 32 druhů denních motýlů Lepidoptera: tento počet je jedinečný, a proto se jedná z pohledu denních motýlů o nejcennější lokalitu na celém Hlučínsku. Za zmínku stojí výskyt regionálně vzácného soumračníka slézového (Carcharodus alceae). Z chráněných druhů hmyzu se v území vyskytuje otakárek fenyklový (Papilio machaon), ohniváček černočárný (Lycaena dispar), čmeláci (Bombus spp.),zdobenec (Trichius spp.), zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta), v blízkosti lokality byla zaznamenána majka obecná (Meloe prascarabeus).

Z plazů se v části lokality vyskytuje početná populace ještěrky obecné (Lacerta agilis), dále v dolní části ještěrky živorodé (Zootoca vivipara) a užovky obojkové (Natrix natrix). Z ptáků je v území významné hnízdění strnada zahradního (Emberiza hortulana), strnada lučního (Miliaria calandra). Dále se zde vyskytuje ťuhýk obecný (Lanius collurio), bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), pěnice vlašská (Sylvia nisoria), koroptev polní (Perdix perdix), tedy druhy vyžadující mozaiku křovin a rozvolněných lučních porostů. V keřovém patře převládají roztroušené, převážně vzrůstově menší keře růže šípkové (Rosa canina), růže Sherardovy (Rosa Sherardii), v malé míře je zastoupen také bez černý (Sambucus nigra) a ostružiníky (Rubus sp.) zmlazující dřeviny. Vyskytuje se zde také zavlečená a nepůvodní invazní střemcha východní (Prunus serotina). Území je významným pozůstatkem teplomilných společenstev navazujících na rozšíření teplomilných prvků v oblasti Slezské nížiny. Nejbližší známou lokalitou s výskytem subxerotermních společenstev je Góra Gipsowa u obce Kietrz v Polsku vzdálená přibližně 7 km vzdušnou čarou.

Kobeřické motýlí stráně jsou bohaté nejen přítomnosti denních motýlů, jejichž počet je na hlučínské poměry relativně vysoký, ale také řadou vzácných a ohrožených druhů flóry, která zde představuje prakticky poslední místo teplomilné vegetace na celém Hlučínsku. Roste zde divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), hvězdnice chlumní (Aster amellus), z dalších teplomilnějších druhů rostlin záraza vyšší (Orobanche elatior), jehlice rolní (Ononis arvensis), divizna švábovitá (Verbascum blattaria), sporýš lékařský (Verbena officinalis), bělolist rolní (Filago arvensis), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), rmen barvířský (Anthemis tinctoria), hvozdík svazčitý (Dianthus armeria), mochna bílá (Potentilla alba), oman vrbolistý (Inula salicina), mochna přímá (Potentilla recta) a řada dalších. Dříve zrekultivované stráně jsou ukloněny na jih až jihozápad, tudíž je zde po celý den zaručeno oslunění a vyhřívání svahů.

Historie

Kobeřické motýlí stráně mají poměrně pestrou historii. V minulosti datující se do období Československa po II. světové válce, kdy zde došlo k otvírce sádrovcového lomu, se zde vyskytovaly s rozrazilem klasnatým (Pseudolysimachion spicatum), hvězdnici chlumní (Aster amellus), a to kolem Bendova a Cikalova mlýna a kdysi i který byl po otvírce sádrovcového lomu zasypán. V údolí, kde se dnes nachází těžební jáma sádrovce, se vyskytovalo místo zvané Na Slaném. Podle ústních dokladů místních občanů vyvěraly zde slané vody, také se zde nacházely zrašelinělé louky s vachtou trojlistou (Menyanthes trifoliata), zábělníkem bahenním (Comarum palustre) a porosty ostřic (Carex sp.). Dnes se zde kromě výše dvou teplomilných druhů rostlin již žádné slatiniště ani zrašelinělé louky nevyskytují, protože byly zlikvidovány těžbou sádrovce. Současná plocha dnešních motýlích strání (cca 4,5 ha) byla ještě v 90. letech zrekultivována technikou do příkrého svahu. Naštěstí plocha nebyla jako téměř všechny plochy v lomu po rekultivaci osázena plošně dřevinami, které by neumožnily vytvoření sekundárních trávníků a přežití na ně vázaných motýlů, samotářských včel a dalšího hmyzu otevřené krajiny. Od roku 2007 až dodnes se o lokalitu stará ZO ČSOP Levrekův ostrov se společností Semix formou mozaikovité seče, řízené pastvy a bodové likvidace invazních rostlin. Na podzim 2016 bylo přistoupeno k systematické redukci invazní střemchy pozdní (Prunus serotina).

Mapa