PESTICIDY A UBÝVÁNÍ HMYZU

Pesticidy a ubývání hmyzu

Čt, 09.01.2020

Alarmující zprávy zejména z Německa hovoří o úbytku hmyzích druhů a jedinců v rámci určitých druhů o hodnotu až 75%. Obdobná čísla se budou týkat také území ČR i když podobná studie u nás nebyla provedena. 

Jako příčina se uvádí – ztráta biotopu, nevhodný management (což představuje změnu nebo zhoršení podmínek na stanovišti), fragmentace a izolovanost lokalit výskytu (v důsledku ztráta genetické rozmanitosti v rámci druhu), zmiňován bývá také vliv pesticidů. Jednotlivé vlivy, navíc jejich možná kumulace, se případ od případu mohou lišit. Nabízí se otázka, zda vliv pesticidů není právě tím dominantním faktorem podílejícím se na ztrátách hmyzí diverzity. Skupina látek označovaných jako neonikotinoidy a patřících mezi insekticidy, tedy látek hubících nežádoucí hmyz, nemá selektivní účinky, ale naopak totální. To znamená, že zahubí i hmyz, který při zemědělské produkci nehraje roli škůdce. V posledních létech bylo dostatečně prokázáno jak používání neonikotinoidů ovlivňuje zdravotní stav včelstev, včelaři by mohli vyprávět. Je nemožné si představit, že by určitý zásah postřikem zlikvidoval škůdce blýskáčka na řepce a zlikvidoval části včelstev při pastvě na řepce a přitom neovlivnil populace samotářských divokých včel a motýlů? Jsou doložené případy přenosu postřikového aerosolu na velké vzdálenosti v důsledku proudění vzduchu. Kdo si všímá např. při jízdě autem, že nejsou vůbec ojedinělé případy, kdy zemědělci provádějí postřiky i za větrného počasí. Jaké následky to může mít?

Nově bylo dokonce doloženo (viz. článek z ekolistu z 31.12. 2019), že ani po 5 letech od ukončení užití neonikotinoidů nezaniká vliv těchto látek na přežití hmyzu. Z uvedeného vyplývá, že by bylo žádoucí v ochranařském snažení mnohem razantněji vystupovat proti používání neonikotinoidů a více sledovat jejich vliv v maloplošných chráněných územích na stav hmyzích zástupců, zejména se soustředit na lokality v blízkém sousedství s ornou půdou. Je skutečností, že v rámci EU byly některé druhy zakázány, ale tyto byly nahrazeny jinými druhy a je otázkou, proč by právě tyto nové přípravky měly být šetrnější k hmyzu, když jejich primárním posláním je hubit hmyz..?

Článek k problematice z Ekolistu:https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/francie-zakazala-neonikotinoidy-pred-sesti-lety.opylovace-zabiji-porad

"Francie zakázala neonikotinoidy před šesti lety. Opylovače zabíjí pořád

31.12.2019 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)

V roce 2013 EU přistoupila na zákaz používání tří chemických insekticidů na bázi neonikotinoidů u zemědělských kvetoucích rostlin a od roku 2018 jej plošně rozšířila na veškeré použití. Mohlo by se tedy zdát, že za uplynulá léta už mohla obdělávaná pole „vyčpět“ a být zase čistá. Monitoring ale potvrdil opak. Píše o tom ScienceDaily. Národní výzkumné centrum (CNRS), Institut agrochemického výzkumu (INRA) a včelařský institut ITSAP v posledních pěti letech monitorovali, jaký bude vývoj situace na francouzských polích poté, co se tu přestaly aplikovat neonikotinoidy.

Ke své nelibosti ale museli vědci konstatovat, že zmíněné látky jsou tu stále přítomné.

V analyzovaném řepkovém nektaru byly k dohledání na 48 % z 291 zkoumaných ploch. Navíc za sledované období v dost kolísavých koncentracích. Některá pole byla po dvě (ale i po pět) let stále schopná zahubit až 50 % opylovačů, včel a čmeláků, kteří by se k nim přiblížili. 

Ukázalo se, že insekticidy na bázi neonikotinoidů mají prostě tuhý kořínek. V roce 2015 to už například vypadalo velmi nadějně a stopová množství imidaklopridu (jednoho ze tří zakázaných prevítů, zbylé dva jsou thiamethoxam a clothianidin) byla zaznamenána jen na 5 % sledovaných ploch. Vítězství? 

Nikoliv. O rok později byla látka znovu přítomná v 90 % vzorků. Na tom, jaká bude koncentrace insekticidů, měl prokazatelně vliv půdní typ, struktura substrátu, dostupnost vláhy či sucha. Jinak se ale pohybovala od extrémů 0,1 nanogramů na mililitr až po 70 ng/ml.

Badatelé následně rozpracovali model, při kterém údaje o zaznamenané koncentraci insekticidů v nektaru přenesli do mapy. Zjistili, že nejrizikovější byla všechna pole v letech 2014 a 2016. Tehdy 12 % sledovaných polí obsahovalo takové množství imidaklopridu, že by to bylo schopno zahubit 50 % přilétnuvších opylovačů.

Závěry jsou prosté: zákaz neonikotinoidů byl rozhodně oprávněný, jen možná přišel trochu pozdě. Z aplikace těchto insekticidů se totiž půda bude vzpamatovávat ještě dlouho a stejně tak i opylovači."

text k fotografii: V roce 2013 EU přistoupila na zákaz používání tří chemických insekticidů na bázi neonikotinoidů u zemědělských kvetoucích rostlin a od roku 2018 jej plošně rozšířila na veškeré použití. Zmíněné látky tam jsou však stále přítomné. Některá pole byla po dvě (ale i po pět) let stále schopná zahubit až 50 % opylovačů, včel a čmeláků, kteří by se k nim přiblížili./ Ilustrační foto