EXMOORSKÝ DIVOKÝ KŮŇ

Exmoorský divoký kůň

Po, 25.11.2019

22. listopadu 2019 se k pastvě divokých koní z exmooru díky podpoře Moravskoslezského kraje a Ministerstva Životního Prostředí připojily Kozmické ptačí louky.

Původ a historie koní

Exmoorský pony nebo také keltský pony je plemeno divokých koní, které pochází z jihozápadní Anglie, z hrabství Exmoor. Ve své domovině žijí na blatech, vřesovištích a slatinách a pomáhají udržovat přírodu pestrou a zdravou.

Předci dnešních koní, zeber a oslů se vyvinuli zhruba před 4,5 miliony let v Severní Americe. Později, před 750 tisíci let přešli zástupci této skupiny do Asie a Evropy a následně, před 10 tisíci lety v Severní Americe vyhynuli.

Vývoj koní tak následně pokračoval v Evropě, Asii a severní Africe a tři a půl tisíce let před naším letopočtem nalézáme první zmínky o domestikaci koně. Toto velmi urychlilo vyhubení původních divokých koní.

Divoce žijící koně však v Evropě přežili do současnosti. Anglie se od pevniny oddělila přibližně před 15 000 lety, to znamená, že exmoorský pony se 14 000 let nekřížil s jinými plemeny.

Nejmodernější genetické analýzy navíc prokázaly, že koně z Exmooru odpovídají svojí velikostí, stavbou těla a zbarvením původním divokým koním z oblasti střední a západní Evropy. Nedávno bylo navíc u exmoorských koní identifikováno několik unikátních genetických znaků, které jako jediní sdílejí s původními divokými koňmi Evropy. Na rozdíl od jiných plemen, jako je hucul, dülmenský pony a další, nebyli v minulosti intenzivně kříženi s jinými plemeny.

Koně se v Exmooru pohybují volně a místní obyvatelé se s nimi velmi dobře sžili. V Exmooru není zapotřebí žádných ohradníků, a to přes koňské pastviny vedou i asfaltové cesty. V našich podmínkách je situace jiná a pastvina musí být ohrazena. Pokrok nezastavíme a můžeme se pyšnit ohradníkem, který koně udrží uvnitř, ale pro srny a jinou zvěř je bez problému prostupný a nefragmentuje tak krajinu.

Exmoorský divoký kůň v České republice

Projekt návratu divokých koní do České republiky připravila obecně prospěšná společnost Česká krajina ve spolupráci s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity, Karlovy Univerzity a Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.

Česká populace exmoorských koní je unikátní, protože ji založilo 40 nepříbuzných zakladatelů. Tak vysoký podíl zakladatelů patrně nemá žádná jiná populace.

Na začátku roku 2015 bylo dopraveno stádo čtrnácti klisen do nestátní rezervace ve středočeských Milovicích. Účelem bylo a je vypásání, které má ve vymezených lokalitách milovického vojenského prostoru zastavit ústup otevřené a polootevřené krajiny. To zamezí mizení druhů různých rostlin nebo motýlů, ptáků, plazů i dalších ohrožených obratlovců. V roce 2018 se přidala k pastvě lokalita Na Plachtě, Josefovské louky a národní park Podyjí.

Proč je pastva důležitá?

Proč právě exmoorští ponyové a ne kozy nebo jiní býložravci? Protože o všechna jiná domestikovaná zvířata je nutné se starat: přikrmovat je, odčervovat, léčit, zatímco exmoorští ponyové vynikají zdravím a jsou imunní vůči parazitům. Krmivo budou dostávat pouze tehdy, když pastvina zapadne sněhem.

Údržba Kozmických ptačích luk je velmi náročný úkol. Snažíme se vyjít vstříc co nejširšímu spektru druhů a například seče musíme plánovat tak, abychom nenarušovali hnízdění bahňáků, jejichž hnízda nebo kuřátka ve vysoké trávě jsou jen velmi těžce k nalezení. To platí i o čerstvě narozených srnčatech nebo zajících. Seče navíc musejí probíhat v určité době, abychom podpořili růst nektarodárných bylin, včetně krvavce totenu, který je jedinou živnou rostlinou ohroženého motýla modráska bahenního. Když se přidá vlhké počasí, tak členitý terén s množstvím tůní neprojede ani sebelepší technika.

Exmoorští koně pečlivě vypásají traviny a napomohou tak údržbě lokality a rozvoji pestré nektarodárné flóry a tím i fauny. Hmyz bude podpořen nejen tímto faktem, ale i přítomnosti veterinárně neošetřeného koňského trusu. Drobná kopýtka těchto koní rozrušují travní drn a napomohou nástupu konkurenčně slabších a mnohdy vzácných až ohrožených druhů rostlin. Například orchidejí. Tyto volné plošky ke svému hnízdění využívá i řada ptáků, především čejky chocholaté, vodouši rudonozí a další bahňáci.